Názory

Potřebují státní a obecní firmy přísnější pravidla

Tisk
10 Říjen 2011 Tisk PDF
Transparentnost a odpovědnost při správě obchodních společností ovládaných státem a samosprávami, takové bylo téma expertního setkání, které proběhlo odpoledne ve středu 5. října v Praze.

Toto téma je velmi aktuální vzhledem k tomu, že ve sněmovně budeme na říjnové schůzi projednávat rozšíření pravomocí NKÚ tak, aby mohl do budoucna kontrolovat i územně samosprávné celky.
Ve vládním návrhu ovšem chybí rozšíření pravomocí NKÚ právě i na společnosti ovládané státem či samosprávami. Tento stav se pokusím v rámci druhého čtení svým pozměňovacím návrhem  napravit.

Pár důvodů, proč chci rozšířit působnost NKÚ:

a) Takový závazek je v určité podobě v koaliční smlouvě. Konkrétně: "Předložíme novelu Ústavy a novelu zákona o NKÚ, které umožní kontrolu nakládání s majetkem územních samospráv a dalších veřejnoprávních korporací. Navrhneme způsob kontroly nakládaní s majetkem právnických osob ovládaných státem nebo územními samosprávnými celky. Vláda bude provádět jednou ročně pravidelnou kontrolu realizace nápravných opatření vyplývajících z kontrolních nálezů NKÚ." 

b) Právnické osoby s většinovou majetkovou účastí státu hospodaří se značnými objemy finančních prostředků. Pro ilustraci, jen sedm největších akciových společností s majoritní majetkovou účastí státu mělo v roce 2009 celková aktiva ve výši 601 miliard Kč. Tyto firmy v letech 2006 až 2009 zadaly zakázky ve výši 164 miliard Kč. V akciových společnostech s majetkovou účastí státu (resp. územních samosprávných celků) prakticky dochází k hospodaření se státním majetkem, resp. s veřejnými prostředky.  

c) Soulad s mezinárodně uznanými standardy. Limská deklarace, představující mezinárodně uznaný standard pro fungování nejvyšších kontrolních institucí ve svém článku 23 vyžaduje kontrolu hospodaření výše uvedených právnických osob: „Rozšiřování hospodářských aktivit vlády často vede ke zřizování podniků podle soukromého práva. Má-li vláda v těchto podnicích podstatnou účast (zvláště, je-li tato účast většinová) anebo vykonává-li rozhodující vliv, mají takové podniky podléhat auditu nejvyšší auditní instituce.“Důvodová zpráva vládního návrhu novely Ústavy sice přímo zmiňuje požadavek Limské deklarace (čl. 23) na rozšíření kontroly NKÚ i na podniky, zřízené dle soukromého práva, v nichž má stát většinovou majetkovou účast – tedy i na právnické osoby s většinovou majetkovou účastí státu - ale tento požadavek není zahrnut do textu novely Ústavy. 

d) Nejvyšší kontrolní instituce okolních států EU kontrolují hospodaření podniků s majetkovou účastí státu, resp. územního samosprávného celku. Ze srovnání působnosti orgánů nejvyššího (externího) auditu v okolních státech EU s působností českého Nejvyššího kontrolního úřadu vyplývá, že pravomoc kontrolovat také právnické osoby, v nichž má stát nebo územní samosprávné celky majetkovou účast, mají nejvyšší kontrolní instituce například na Slovensku, v Polsku, Německu, Rakousku a v dalších státech (např. ve Slovinsku). 

 
Joomla SEO powered by JoomSEF