rss http://www.lenkaandrysova.cz/ Tue, 19 Mar 2024 06:56:17 GMT FeedCreator 1.8.0-dev (info@mypapit.net) Proč teď Lotyšsko roste a proč se politici nemusí bát úspor http://www.lenkaandrysova.cz/nazory/2014-01-06-16-25-40.html Lotyšsko. Země, kde se Škoda Octavie stala autem roku. Země, v jejímž hlavním městě jezdí české tramvaje. Země, kterou v roce 2008 otřásla pořádná krize. A to tak velká, že si s ní neporadilo Lotyšsko samo a muselo si vypůjčit 7,5 miliard EUR od Mezinárodního měnového fondu, EU a Švédska.Věřitelé kladli pro poskytnutí půjčky Lotyšsku podmínky. Žádali úspory ve veřejné správě. Díky jejich tlaku dodali Lotyšsku kuráž a  pomohli nastartovat tolik nutné reformy.

Nezlobte se, státní zaměstnanci, ale šetřit musíme

Lotyšsko se počtem obyvatel vyrovná dvěma Prahám, čtvrtině New Yorku, nebo pětině celého Česka.2 milióny lidí, kteří žijí v jednom státu, do roku 2008 žilyve 553 samosprávných celcích. 15 let pracovali jejich úředníci a politici na reformě regionálního uspořádání. Vypracovávali dlouhosáhlé strategie a koncepce bez konce. Možná zjistili, že když sníží počet samosprávných celků, jdou sami proti sobě. K řízení států bude totiž zapotřebí méně lidí. Krize a tlak věřitelů ale donutili lotyšské politiky k akci. Namísto „Chceme pro budoucí generace snižovat deficit“ argumentovali pravicoví politici „Nezlobte se, ale prostě musíme…“  A to zní lépe a přesvědčivěji. Ještě v roce 2008 dokončili Lotyši poslední úpravy zákona. A dnes mají v Lotyšsku samosprávných celků pouze 110.

Reformy rychle a zběsile

Lotyši vzali úspory zodpovědně. Pro oslabení kurzu se nerozhodli. Udělali tzv. vnitřní devaluaci. Platy ve veřejné správě snížili o 30 %, rozpočty ministerstev o 20-40 %. 10 % škol zavřeli a rozpočty univerzit pokrátili o 30-40 %. Soustředili se na investice do infrastruktury a velkou vizí jim byl export. Rychlost reforem byla zběsilá. Díky ní dokonce nevyužili ani veškerou přislíbenou pomoc. Současně se mohou chlubit růstem, který jim kde kdo v EU závidí. V roce 2011 rostli o 5,3 %, v roce 2012 o 5,2 % a odhady růstu na následující období se pohybují kolem 4 %.  V roce 2013 se jim dokonce podařilo snižovat jejich dluh (i když jen mírně).

Mladý lotyšský premiér uměl drastické škrty a vyšší DPH vysvětlit

Jak mohli sérii nepopulárních kroků Lotyši přijmout? Jednoduché to nebylo. Riga se nevyhnula ani protestům. Nespokojenost občanů ale s přicházejícím růstem utichla. Vláda pod vedením Valdise Dombrovskise ekonomickou krizi ustála. Klobouk dolů před jeho vysvětlovacími schopnostmi. Sice lotyšsky neumím ani slovo, ale jeho znovuzvolení v říjnu 2011 po lavině reforem hovoří za vše. Mimochodem, i v Lotyšsku zvedli DPH, to z 21 % na 22 % a z 10 % na 12 %. Elektřina pro domácnosti zdražila také. A docela skokově. Z nižší sazby se elektřina přesunula do vyšší sazby.

Nepřehnali to trochu s těmi reformami?

Každá mince má dvě strany. I v Lotyšsku se spekuluje o tom, jestli za reformy nezaplatili občané příliš. Krátkodobě totiž výrazně narostla nezaměstnanost, chudoba a emigrace. Dalším důvodem pro kritiku reforem se stalo zřícení supermarketu, kvůli kterému na konci listopadu premiér rezignoval. Argumentem bylo, že úřady byly natolik oslabeny, že nebyly s to vykonávat kontrolu bezpečnosti tak, jak bylo zapotřebí. Jenže má být opravdu zárukou za bezpečnost stavby úředník? Za supermarkety a jejich kvalitu by měl podle mě primárně zodpovídat šéf stavby. Pokud poruší zhotovitel stavby zákon a bezpečnostní normy, patří takový případ k soudu.

A co si z Lotyšska může vzít Česko?

Ne všechny odvážné reformy musí veřejnost a priori odmítnout. Proto se jich politici nemusí tolik bát. Na lotyšském případu jde vidět, že vysvětlit se dají i na první pohled nepopulární kroky. Občané musí ale vědět, že se jim aktuální omezení vyplatí v budoucnu. Je to jako vyčkávání na tu správnou akci a slevu v Kauflandu, nebo na povánoční výprodeje. Každý pochopí, že krátkodobě se uskromnit a počkat se spotřebou se vyplatí.

 

Blog je i dispozici zde http://andrysova.blog.idnes.cz/c/390665/Proc-ted-Lotyssko-roste-aneb-proc-se-politici-nemusi-bat-uspor.html

]]>
v.pecenova@veciverejne.cz (Veronika Pečenová) Mon, 06 Jan 2014 16:21:32 GMT http://www.lenkaandrysova.cz/nazory/2014-01-06-16-25-40.html
Debata o politice v Opavě http://www.lenkaandrysova.cz/novinky/debata-o-politice-v-opav.html Zajímá Vás, jak se vytvářela politika v zákulisí PS ČR v období Nečasovy vlády? Přijďte diskutovat s bývalou poslankyní za VV a posléze LIDEM Lenkou Andrýsovou. Událost proběhne formou komentovaného rozhovoru. Moderovat bude Bc. Ondřej Ryboň (předseda SPF, absolvent Středoevropských studií FVP SU, nyní student magisterské politologie na KPES UP v Olomouci).

Celý článek...

]]>
v.pecenova@veciverejne.cz (Veronika Pečenová) Sun, 08 Dec 2013 21:46:28 GMT http://www.lenkaandrysova.cz/novinky/debata-o-politice-v-opav.html
Pozvánka: Česká politika očima třicátníků http://www.lenkaandrysova.cz/novinky/2013-12-02-22-32-59.html Civipolis. o.p.s ve spolupráci s Českou pozicí a Katedrou politologie a evropských studií FF UP v Olomouci pořádá povolební besedu Politika a česká společnost po volbách - Česká politika očima třicátníků.

Beseda se uskuteční 4. prosince 2013 v 17.30 hodin v Divadle Tramtárie (Slovanský dům, Hynaisova 11, Olomouc).

Pozvání přijali:

Lenka Andrýsová (někdejší poslankyně, LIDEM)

Patrik Eichler (Deník Referendum)

Marian Jurečka (poslanec a místopředseda KDU-ČSL)

Martin Škabraha (filosof, Strana zelených)

Ondřej Koutník (redaktor, Česká pozice).

Moderuje Pavel Šaradín.

]]>
v.pecenova@veciverejne.cz (Veronika Pečenová) Mon, 02 Dec 2013 22:30:13 GMT http://www.lenkaandrysova.cz/novinky/2013-12-02-22-32-59.html
Proč v EU najdeme málo Billů Gatesů, nebo Marků Zuckerbergů http://www.lenkaandrysova.cz/nazory/2013-11-19-20-51-49.html V EU najdeme hodně uživatelů Microsoftu, Twitteru nebo Facebooku, či Applu. Jenže žádná z těchto firem nepochází z Evropy. Bill Gates, Paul Alles, Mark Zuckerberg, Jack Dorsey, Steve Jobs, Steve Wozniak... všichni jsou z USA. V čem je problém? Proč se Evropa nemůže pochlubit svým Silicon Valley?

Jak se financuje americký sen

Když už má člověk skvělý a neotřelý podnikatelský nápad, potřebuje mít i peníze. Jak se podařilo získat peníze americkému Facebooku, který má dnes téměř 1,2 miliardy uživatelů, čistý roční zisk $ 53 milionů a 5300 zaměstnanců? Docela snadno. Facebook vznikl v únoru 2004. Prvních $500,000 na rozvoj dostává Facebook od Petera Thiela už na začátku července téhož roku. Peter Thiel od Marka Zuckerberga dostává 10,2% podíl a místo v radě. V prosinci slaví Facebook miliontého uživatele a v květnu 2005 Peter Thiel a Accel Partners investují do Facebooku $12.7 milionů.

Evropani si jezdí pro peníze na rozvoj svých firem do USA

Víte, že Skype pochází z Evropy? Má přes 663 milionů registrovaných uživatelů a v roce 2011 si Skype koupil Microsoft za 8,5 miliardy dolarů. Vyvinulo ho v srpnu 2003 skandinávské duo- Dán Janu Friis a Švéd Niklas Zennström. Niklas zpětně hovoří o tom, že sehnat peníze pro rozjezd bylo nesmírně těžké. Kde nakonec uspěl? Za oceánem. Peníze mu dal Bill Draper. Dneska už má Niklas vlastní společnost Atomico, která podporuje nové rozjíždějící se projekty.

V Evropě se bojíme investovat do start-upů

V celé Evropě se do 2900 start-upů prostřednictvím rizikového kapitálu investovalo 3,2 mld EUR. Poměr těchto investic na HDP je v ČR 0,003 %. Šampionem je teď Maďarsko, kde se do rizikovějších projektů vloží 0,065 %. Pro srovnání v USA se rizikové investice pohybují mírně pod 0,2 % HDP. Díky nim vzniklo necelých 12 milionů pracovních míst (11 % amerických pracovních míst v soukromém sektoru).

Namísto do start-upů investujeme v EU do projektů jako "Dovolte mi pracovat". A nezaměstnanost roste...

Peníze v EU máme. Častěji nežÂ business angel, nebo investor do rizikového kapitálu (venture capitalist) je přerozdělují úředníci. Na tvorbu pracovních míst nepotřebujeme start-upy, ale rekvalifikaci zaplacenou štědrým Evropským sociálním fondem s rozpočtem 75 mld EUR na období 2007-2013. A nevadí nám ani, že v tomto období nezaměstnanost v EU stejně roste. V 2007 byla nezaměstnanost v EU 7,2 %, v roce 2012 10,5 %. Česko díky Evropskému sociálnímu fondu přerozdělilo 124,2 mld Kč. A nezaměstnanost u nás také rostla. Z 5,4 % v roce 2007 na 7 % v roce 2012. A za co jsme 124 miliard Kč utratili? Pro zajímavost třeba na projekt "Absolventi a praxe" za 136 milionů, "Cesta na trh práce" za 35 milionů Kč, "Dovolte mi pracovat" za 20 milionů Kč.… Vyčerpávající seznam projektů najdete zde.

A jak reagujeme na problém vysoké nezaměstnanosti mladých?

Nehledáme Marky Zuckerbergy, ani Billy Gatese, ale zakládáme program "Záruka pro mladé". Celkové roční náklady se vyšplhají ke 21 miliardám EUR pro celou EU. 16,6 mld Kč půjde na projekty, 4,3 mld Kč na správu programu. Dalších 6 miliard EUR dáme od 2014 do 2020 na Iniciativu pro mladé nezaměstané, tzv. Youth Unemployment Iniciative. To není málo, že?

Co z toho vyplývá?

Miliardy eur evidentně nemají tak pozitivní dopad na nezaměstnanost, který jsme si od nich v evropských strategiích slibovali. V EU bychom měli pochopit, že někdy je lepší nezakládat nové programy, ale spíš hledat samotnou příčinu problémů. Raději z evropských peněz postavme novou cestu, nebo železnici. Nebo zlepšeme kvalitu našeho vzdělávacího systému, kde se nebudeme učit vyplňovat evropské formuláře a žádosti o dotace, ale kde se raději dozvíme, jak postupovat, když máme skvělý podnikatelský nápad, ale chybí nám peníze na rozjezd.

]]>
v.pecenova@veciverejne.cz (Veronika Pečenová) Tue, 19 Nov 2013 20:49:16 GMT http://www.lenkaandrysova.cz/nazory/2013-11-19-20-51-49.html
Držím vám palce, poslanci http://www.lenkaandrysova.cz/nazory/drzim-vam-palce-poslanci.html Když jsme v létě roku 2010 vyjednávali jako noví poslanci koaliční smlouvu, mohli jsme prosadit více pozitivních změn. Ale to za jedné podmínky. Museli bychom mít hned na začátku informace, se kterými jsme naše mandáty opouštěli. Ve sněmovně i tentokrát zasednou desítky nováčků. I pro ně jsem se rozhodla sepsat seznam dílčích opatření, které by nám pomohly zlevnit provoz státu.

Lehce, rychle a zběsile

Vláda by mohla provést superrychlé úspory, které ukáží, že to vláda s omezováním zbytečného plýtvání myslí vážně. Seznam těchto úsporných opatření jsem přeposlala i premiérovi Jiřímu Rusnokovi. Zajímá Vás výsledek? Nic moc. Ministři ale nadmíru vynikali v originalitě při zdůvodňování, proč jednotlivé kroky nelze provést. Čtěte pozorně, jak Ministerstvo vnitra obhajovalo zachování státní cukrárny: "Proč bychom zákusky kupovali? Když si třeba špičku vyrobíme vlastními silami, tak to je podstatně levnější”…  Jenže podle této logiky by měl stát vyrábět i jogurty, rohlíky a lyže pro všech 413 892 státem placených zaměstnanců. No, nevyjde to levněji? A nepřipomíná takový postoj tak trochu program KSČM?

TOP 5 z bleskových úspor pro budoucí vládu

  1. Zrušit Cukrárnu Ministerstva vnitra na Pankráci, Autoškolu Ministerstva vnitra a omezit tisk státních časopisů. Namísto tištěných časopisů jako kupříkladu Archivní časopis, Kriminalistika, Policista, Sborník archivních prací, Správní právo, 112, eGON News a Veřejná správa raději rozesílejme elektronické newslettery.

  2. Zrušit cestovní kancelář Volareza, která je v kompetenci Ministerstva obrany. Příspěvky na rekreaci dejme vojákům raději rovnou jako součást platu.

  3. Zrušit Tiskárnu Ministerstva vnitra. Volební lístky nám stejně tiskne firma Moraviapress, která se stará i o distribuci částek Sbírky zákonů. Když platíme soukromé tiskárně stovky miliónů za tisk volebních lístků, proč mít i státní, které platíme ročně dotaci 25 miliónů?

  4. Sjednocovat loga úřadů. Jedna země, jedno logo. Vláda by měla vyhlásit stop stav pro nová loga ministerstev. Česku stačí pouze jedno logo.

  5. Zařadit Centrum sportu Ministerstva vnitra pod MŠMT. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemá tělovýchovu v názvu přeci jen tak.

Krok za krokem k menšímu a úspornějšímu státu

Budoucí vláda může ve spolupráci s parlamentem prosadit i tato ůsporná opatření:

  1. Omezit výdaje na reklamu státu a státních podniků. Potřebuje Ministerstvo vnitra reklamu na propagaci zlepšení fungování veřejné správy v televizi? Mrkněte na reklamu zde, která nás stála 1 165 000,00 Kč bez DPH. Víte, že si státní podniky jako České dráhy, Česká pošta, Lesy České republiky objednávají reklamu za milióny? Odmítají však částky kvůli obchodnímu tajemství zveřejnit. Vláda by se měla postarat o to, aby žadný takový výdaj na inzerci nebyl tajný.

  2. Zrušit Vinařský fond. Proč by stát měl dotovat reklamu na víno? Proč ne na pivo? Legislativní znění zákona je už připraveno. Ráda znění zájemcům zašlu.

  3. Dotahovat úspory ve veřejné správě pomocí e-governmentu. Česko za miliardy korun zavedlo základní registry a datové schránky. Bohužel ale neumí vynucovat úspory, které ze zavedení těchto nástrojů vyplývají. Nešetříme, přitom podmínky pro to jsou. Stát může pokročit v elektronizaci různých formulářů a dokončit tzv. mapu veřejné správy, která nám pomůže rušit agendy a zbytečné úřady.

  4. Zadat analýzu státních podniků a majetkových účastí státu. Stát vlastní podíly ve firmách vyrábějících chladicí zařízení, radiátory, mléčné produkty, sklo, ale i hotel Thermal, či HotelInvest, a.s. Kompletní seznam všech majetkových účastí neexistuje. Potřebujeme analýzu jejich tržní hodnoty, ziskovosti atd. Ty podíly a firmy, co s veřejným zájmem nemají nic společného, bychom měli prodat.

  5. Provést úspory a zlepšení v Poslanecké sněmovně. Jedná se především o  úspory při nákupu licencí právních systémů, o zrušení ubytovacích rekreačních zařízení v Harrachově a Lipnici,  o zavedení pořádného rozklikávacího rozpočtu a o sníženi příspěvku na platby za telefony o 50 %. Poslanci by také měli dohlédnout na to, aby na webu visel závěrečný účet sněmovny, který tam podle zákona o rozpočtových pravidlech má být.

  6. Schválit vypracovaný návrh zákona umožnující dotažení e-Sbírky, a to tak, aby tento projekt opravdu šetřil státní peníze. Můžeme ušetřit stovky miliónů ročně.

  7. Pokračovat v úsporách a zvyšování efektivity členství Česka v mezinárodních organizacích. Vláda zatím schválila úspory ve výši 18 miliónů korun ročně. Můžeme ušetřit více. Posviťme si na Akademii věd, která zatím nesplnila svou povinnost a ještě nedodala Ministerstvu zahraničních věcí informace o svém členství v mezinárodních organizacích.

  8. Snižovat byrokracii. Sdílejme lépe informace v rámci státní správy. Stát by neměl žádat jednu informaci několikrát. Toto by mohlo podpořit i sloučení kontrolních orgánů. Odpadly by problémy s rozdvojením kontrol a například i spory mezi Ministerstvem zemědělství a zdravotnictví, které se ukázaly jako klíčové i v metanolové aféře.

  9. Snížit riziko arbitráží pro české subjekty a stát, například ukončením bilaterálních investičních dohod mezi členskými státy EU, které již nahrazuje evropské právo. Přes doporučení Evropské komise státy dohody neruší. Naše ministerstva musí intenzivněji prosazovat na evropské úrovni ukončení těchto investičních dohod.

A nezapomeňte ani na opatření zprůhledňující hospodaření státu.

Je totiž ještě třeba:

  1. Otevřít konečně data státu, jak se plánovalo v Akčním plánu ČR Partnerství pro otevřené vládnutí. Ministerstvo spravedlnosti nám dluží strojově čitelná data v obchodním rejstříku nebo insolvenčním rejstříku. Ministerstvo financí by zase mohlo lépe otevřít finanční statistiky.

  2. Vyžadovat transparentnost při rozdělování prostředků do sportu. Věděli jste třeba, že ze státního rozpočtu přispíváme Fotbalové asociaci České republiky na podporu fotbalové mládeže 300 miliónů korun ročně? Těm nejmenším fotbalistům ale finance na trénink chybí. Stát by měl lépe hlídat a zveřejňovat, jak bylo s prostředky ze státní kasy naloženo.

  3. Schválit zákon o financování politických stran. Minulá vláda vypracovala několik verzí. Stačí si vybrat.

  4. Schválit novelu zákona o NKÚ rozšiřující jeho pravomoci. NKÚ by mohl nově dohlédnout na hospodaření obcí a krajů, ale také podniků s většinovým vlastnickým podílem státu, obcí nebo krajů. NKÚ by také mohl kontrolovat hospodaření právnických osob veřejnoprávní povahy, jako jsou zdravotní pojišťovny, veřejnoprávní média, veřejné vysoké školy, nebo veřejné výzkumné instituce.

  5. Změnit zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je už na světe. Stačí jej jen předložit. Cílem je přehlednost a transparentnost celého legislativního procesu, abychom dohledali i jména předkladatelů pozměňovacích návrhů na jednáních výborů. Tento návrh také zakazuje přílepky a prodlužuje lhůtu mezi druhým a třetím čtením na pečlivé prostudování pozměňovacích návrhů. Vyžaduje, aby každý pozměňovací návrh obsahoval důvodovou zprávu včetně dopadů na rozpočet a zvýšení byrokracie.

  6. Přijmout etický kodex. Z vlastní zkušenosti vím, že Poslanecká sněmovna má největší šanci schválit Etický kodex na samém počátku funkčního období. Poslanci mohou navázat na práci, kterou jsme už odvedli. Materiály a návrhy jsou k dispozici zde.

Budu ráda, když se námi zvolení poslanci inspirují aspoň každým třetím z 20 bodů. I já sama jsem se je snažila prosadit. Bohužel jsem některá fakta o absurdních výdajích státu neznala včas, abych stihla prosadit změnu před předčasným rozpuštěním sněmovny. Každopádně, nově zvolení poslanci a poslankyně, buďte při snižování výdajů státu lepší. Držím vám palce.

Blog si můžete přečíst také zde.


 

]]>
v.pecenova@veciverejne.cz (Veronika Pečenová) Sun, 03 Nov 2013 09:55:59 GMT http://www.lenkaandrysova.cz/nazory/drzim-vam-palce-poslanci.html
Víme, co dělají staří známí poslanci Nečasovy koalice. Dozvíte se pár překvapení http://www.lenkaandrysova.cz/v-mediich/vime-co-delaji-stari-znami-poslanci-necasovy-koalice-dozvite-se-par-prekvapeni.html Někteří exposlanci bývalé vládní koalice v blížících se sněmovních volbách nekandidují. Jak se vyrovnávají s předčasným odchodem ze sněmovny? Čím se živí? A jaké jsou jejich plány do budoucna? Třeba exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) hodlá obnovit živnost. Otto Chaloupka z Věcí veřejných uvažuje o založení nové politické strany. Své plány odhalil také bývalý poslanec ODS Jan Florián nebo někdejší poslankyně LIDEM Lenka Andrýsová.

 „Obnovím pozastavenou živnost a budu se živit v komerční sféře jako do roku 2010,“ napsal v SMS zprávě Jaromír Drábek ParlamentnímListům.cz. Drábek podle živnostenského rejstříku přerušil k srpnu 2010 živnost v oboru poradenská a konzultační činnost a zpracování odborných studií a posudků, původně až do poloviny příštího roku, kdy mělo zhruba končit. Na dotaz, jak dopadnou předčasné volby, odpověděl, že výsledek neodhaduje, protože podstatná část voličů se podle něj rozhodne až na poslední chvíli. Drábek se však svými politickými ambicemi netají. Již dříve totiž oznámil, že zvažuje svou kandidaturu do Evropského parlamentu.

Andrýsová: Než se vrátím do politiky, ráda bych...

O Evropkém parlamentu hovoří i Lenka Andrýsová, nejprve poslankyně za Věci veřejné, později LIDEM. „V mezidobí, než se vrátím do politiky, bych ráda pracovala jako konzultantka v mezinárodní firmě. Hodně by mě bavilo pracovat na analýzách veřejného sektoru, ale také obchodních příležitostí na trhu třeba pro naše exportéry," uvedla pro ParlamentníListy.cz Andrýsová s tím, že se nadále zajímá o veřejné výdaje a zabývá se mimo jiné transparentností Fotbalové asociace ČR a dalšími možnými úsporami státu. „Třeba Poslanecká sněmovna by konečně měla zveřejnit své závěrečné účty na svém webu tak, jak jí to určuje zákon, a měla by nám poskytnout podrobnější informace o svých výdajích. No a v neposlední řadě v našem volném čase začínáme s Viktorem Paggiem sumírovat body, které bychom chtěli změnit v Evropském parlamentu," řekla Andrýsová.

A následně doporučila voličům volit jednotlivce ze středopravicového spektra. „Naší zemi neprospěje ani koalice ČSSD a KSČM, ani navyšování státních výdajů. Potřebujeme snižovat útraty státu. Dluh nám stále narůstá a bohužel platíme čím dál tím více na úrocích. Volby dopadnou tak, jak budou chtít občané. Měli bychom se před vhozením hlasu do volební urny zamyslet, jestli se nenecháváme uplácet lacinými sliby a jestli si náš stát může opravdu všechny předvolební lákadla dovolit," doplnila exposlankyně.

Chaloupka uvažuje o založení nové strany

Její bývalý kolega z Věcí veřejných Otto Chaloupka podle svých slov uvažuje o založení nové politické strany. „Měl jsem možnost kandidovat za Úsvit, ale jsem členem VV. Těm byla účast ve volbách znemožněna, a to takovým způsobem, který nejsem schopen akceptovat bez reakce. Tento krok pana Bárty vyvolal mezi členy VV podobné pocity a spousta z nich zvažuje odchod ze strany. Spolu s Michalem Babákem a některými dalšími bývalými kolegy tyto lidi objíždíme, abychom je přiměli k trpělivosti, dokud nerozhodneme, jak dál. Já osobně nemůžu dále fungovat ve straně, jejíž předseda znemožnil její kandidování ve volbách a sám kandiduje za jiný politický subjekt. Každým dnem se mi jeví zřetelněji možnost založit nové politické uskupení, do kterého by přešlo to pozitivní z VV. Takže to je to, čemu se teď věnuji," nastínil své další plány pro ParlamentníListy.cz Chaloupka v souvislosti s kandidaturou Víta Bárty za Úsvit přímé demokracie na Plzeňsku, kde je lídrem kandidátky.

Florián postrádá silný politický subjekt

Jan Florián, který v srpnu před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka opustil spolu s Tomášem Úlehlou a Karolínou Peake sněmovnu, čímž koalice přišla o většinu 101 hlasů a koalice de facto zanikla, v letošních parlamentních volbách také nekandiduje. „V současné době nevidím na politické scéně silný autentický pravicový subjekt. Pokud jsem měl možnost přečíst volební programy a zhodnotit realisticky obsah, jako pravicově smýšlejícího člověka mne zaujali Svobodní a určité pasáže, které občanům nabízí volební blok Hlavu vzhůru!, zejména problematika, kterou znají pražští starostové. Z politiky jsem úplně neodešel, v současné době jsem nezávislým zastupitelem v mojí domovské městské části Praha 10. Komunální politika je mi osobně velice blízká, baví mě a koneckonců je to základní průprava a podle mého názoru předpoklad a vstupenka do politiky vrcholné," uvedl pro ParlamentníListy.cz bývalý člen ODS.

A pokračuje: „Měl jsem díky občanům tu čest zkusit oboje. Na politiku jako takovou jsem nerezignoval, jsem srdcař a není mi lhostejné směřování České republiky. Pokud bude doba a poptávka, nevylučuji v budoucnu své angažmá v nějakém projektu. Co se týče mojí profesní kariéry, čtrnáct let se věnuji podnikání, zažil jsem už mnohé, proto věřím, že mám nyní možnost realizovat svoje plány a vize. To mě vždy bavilo. Se sférou byznysu jsem po celou dobu kontakt neztratil, ba naopak mi práce stále přibývá. V současné době se specializuji na obchodní poradenství, management a obchod. Manažersky se podílím na novém projektu Play Golf, jedná se o segment výroby produktu pro golfisty, golfovou akademii a podporu žákovských aktivit. Ve volných chvílích se připravuji na státnice na vysoké škole a volný čas věnuji rodině, která mě po dobu působení ve sněmovně příliš neviděla," podotkl Florián.

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vime-co-delaji-stari-znami-poslanci-Necasovy-koalice-Dozvite-se-par-prekvapeni-287628

]]>
v.pecenova@veciverejne.cz (Veronika Pečenová) Wed, 02 Oct 2013 13:40:12 GMT http://www.lenkaandrysova.cz/v-mediich/vime-co-delaji-stari-znami-poslanci-necasovy-koalice-dozvite-se-par-prekvapeni.html
Vytočilo ji, kolik peněz dává stát na reklamu http://www.lenkaandrysova.cz/v-mediich/vytocilo-ji-kolik-penez-dava-stat-na-reklamu.html  

Vzala vám práce v politice iluze? 

Politika mně ukázala rozdíl v chování slabších a silnějších charakterů.  Když je člověk pod tlakem, ukáže se, jaký vlastně je. Pojďme se pobavit i o těch pozitivních zjištěních. Poznala jsem třeba, že v mojí rodině jsou naprosto výjimeční lidé. Jsem na ně neuvěřitelně hrdá a děkuji jim, že při mně stáli a věřili mi i v těch náročnějších časech. Politika mě ale hlavně přesvědčila o tom, že i jedinec může řadu věcí změnit.  Ale musí vědět, co přesně žádá, a být trpělivý. Obzvláště větší změny potřebují čas.

Četla jsem, že se chystáte napsat knihu – takový manuál pro nové politiky. Jaká konkrétní zkušenost vás k tomu vede?

Chci předat to, co jsem se dozvěděla, dalším. Když jsem ve sněmovně začínala, chyběl mi mentor- člověk, který prostředí zná a který mi pomůže rychleji poznat úskalí a vyhnout se některým chybám.  Pro občany bych totiž udělala více, kdybych se některé věci dozvěděla dřív. Pak by se mi třeba podařilo zrušit státní cukrárnu, ještě více zlevnit provoz sněmovny, zjistit informace o výdajích státních podniků na inzerci nebo udělat přehled a analýzu majetkových podílů státu. Pokud se mi knížka povede, ukážu ji i veřejnosti. Pokud ne, nechám si ji pro moje děti.

Budete kandidovat teď ve volbách?

Chtěla jsem kandidovat za naši stranu LIDEM. Ta bohužel ale do sněmovny nekandiduje. Strašně ráda bych ale lidem moje témata nabídla. Kandidovala bych s tím, že chci rozumné úspory státu- tedy zrušit státní cukrárnu, státní autoškolu, státní tiskárnu, státem placenou reklamu na víno,  atd. Dále chci průhledné hospodaření státu a politických stran. I v těchto otázkách máme jako stát rezervu. A do třetice snížení přebytečné byrokracie.  

Můžete říct tři věci z vašeho politického života, na které jste pyšná? 

Nejvíc pyšná jsem na to, že se mi podařilo státu ušetřit více, než mi stát dal. Podařilo se mi to tak, že jsme provedli změny v členství v mezinárodních organizacích, nebo že jsem upozornila na některé případy zbytečného plýtvání s penězi. Díky tipu mojí sestřenici Michale Blahové jsem taky ve sněmovně prosadila snížení byrokracie při konání voleb. Do té změny museli úředníci trávit spoustu času tím, že přihlašovali a odhlašovali členy volebních komisí ze zdravotního a sociálního pojištění. Jsem taky hrdá na to, že jsem se přesvědčila, že jde politiku dělat slušně a bez úplatků. No a ještě musím zmínit, že se mi podařilo prosadit lepší web sněmovny a zákony na internetu. A ještě se mi líbí zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a ratifikace Úmluvy proti korupci a změna vedení policie a Nejvyššího státního zastupitelství.

A naopak, co vás nadzvedávalo ze židle. Můžete uvést tři záležitosti?

Zaprvé, dlouhé, nezáživné a manipulativní proslovy ve sněmovně, zadruhé, když mi namísto mailu přišly krásné vytištěné brožury na křídovém papíru od státní instituce, která po státu žádala více peněz. A do třetice inzerce státních podniků nebo státu v komerčních médiích. Nejvíc mě vytočily České dráhy, které vydaly milióny za reklamu o tom, že se jim daří,  když dluží 26 miliard Kč, nebo nic neříkající inzerce Lesů České republiky.

 

 

Zdroj: 5plus2, 26.září 2013, http://prerov.5plus2.cz/tydenik-ke-stazeni

 

 
]]>
v.pecenova@veciverejne.cz (Veronika Pečenová) Mon, 30 Sep 2013 21:55:14 GMT http://www.lenkaandrysova.cz/v-mediich/vytocilo-ji-kolik-penez-dava-stat-na-reklamu.html
České umění skla – malý, ale významný krok pro značku ČR http://www.lenkaandrysova.cz/v-mediich/ceske-umeni-skla-maly-ale-vyznamny-krok-pro-znacku-cr.html Autorka: Markéta Hrabánková, Markething.cz

Již více než před rokem byl na půdě Fakulty sociálních věd UK představen projekt, v němž skupina studentů FSV UK pod vedením Ing. Ladislava Kopeckého a PhDr. Zuzany Leškové vytvořila návrh nové zaštiťující komunikační strategie pro Českou republiku. V květnu téhož roku projekt dostal své slovo i na půdě Poslanecké sněmovny ČR. Markething.cz mu věnoval článek, který vzbudil diskuzi i emoce a nyní toto téma znovu otevíráme.

Značka ČR na politické půdě

„Práce na řadě témat v politice může trvat dlouho. Obzvláště, když se na úřadech a vysokých postech tak často mění lidé. Když se vymění ministři a vedoucí pracovníci na ministerstvech, znamená to, že se musí opakovat mravenčí práce se seznamováním s tímto tématem, nesmíme to ale vzdát." říká Ing. Lenka Andrýsová, poslankyně, místopředsedkyně Zahraničního výboru a členka Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, která je příznivkyní projektu Značka ČR. Těmito slovy nastiňuje současnou situaci a prostředí v jakém se projekt pohybuje. Jak se na něj a na jeho budoucnost dívá po roce: „Šanci projekt Značka ČR má. Potřebujeme ale vůli premiéra a i celé vlády. Jedině oni totiž mohou změnit značku ČR."

Dílčí úspěchy

Téma nastolené projektem Značka ČR bylo již několikrát předmětem diskuzí a jednání mezi ministry i úředníky.  Podařilo se jej včlenit do proexportní strategie ČR. Podvýbor pro styk s krajany, prezentaci ČR v zahraničí a vnější ekonomické vztahy a Zahraniční výbor zaujali v otázce jednotné prezentace ČR své stanovisko, které bylo předloženo premiérovi.  Až do současnosti tedy proběhlo mnoho jednání a diskuzí.  „Podařilo se najít shodu ve sněmovně a na úrovni úředníků. Bohužel ta konečná rozhodnutí nemůže udělat nikdo jiný než vláda a ministři samotní. Na tomto poli se nepodařilo dosáhnout shody. Osobně jsem ještě toto téma společně s dalšími tipy přeposlala panu premiérovi Rusnokovi." komentuje Ing. Andrýsová.

Projekt je tedy stále živý, v tomto momentě však bude velmi záležet, jak se k němu postaví vláda, pan premiér a současně i jednotlivé politické strany. Mnoho menších a dílčích úspěchů již bylo zmíněno a zdá se, že dalšímu vstříc se vydali čeští skláři.

České umění skla – inspirace aneb krok po kroku

Nejen průzkum vytvářený pro účely projektu Značka ČR potvrdil fakt, že české sklo je jedním z pojmů, které jsou spojovány s naší republikou. Stalo se ikonou, která je hluboce zakořeněna v historii naší země a atributem, který má hluboký potenciál k budování image České republiky. S vědomím tohoto bylo vytvořeno sdružení České umění skla a projekt Concerto Glassico. Jejich činnost i záměr byly představeny 29. 8. 2013 na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Cílem subjektu České umění skla je fungovat jako sdružující platforma českých sklářských a bižuterních značek, ale i sklářských škol a institucí se sklem spojených. Sdružení, jež momentálně čítá 10 sklářských subjektů (např. Moser, Rückl Crystal, Precioza, Granát, LaSvit, apod.) si klade za cíl pomáhat svým členům, ale i České republice k úspěchu a posílení image.

Sklo a jak jej komunikovat

Profesionální komunikace a marketing jsou alfou a omegou i pro skláře.  Pro některé menší společnosti však může být tlak dnešního byznysu a náročnost správné propagace velmi náročná. „Nejsou to levné aktivity a řada zejména menších podniků má s jejich realizací problém. Právě tato skutečnost mě vedla k tomu, abych se stal jedním ze zakladatelů občanského sdružení „České umění skla", abychom spolu s dalšími podniky sklářského a bižuterního průmyslu vytvořili podmínky pro účinnou společnou propagaci tohoto historicky exportního průmyslového odvětví na relevantních světových trzích, samozřejmě při respektování všech odlišností a specifik jednotlivých výrobců, při respektování jejich značek, tradic a firemní kultury.", říká Ing. Rückl, prezident společnosti Rückl Crystal. Potenciál projektu podpořil i Ing. Jan Bondy, ředitel Odboru veřejné diplomacie, Ministerstvo zahraničních věcí: „Projekt České umění skla je výborná myšlenka, která by mohla propojit skláře, sklářské firmy a umělce pracující se sklem  a pomoci jim s propagací jejich práce na zahraničních trzích."

Concerto Glassico a oč se jedná

Concerto Glassico, jehož autorem je Ing. Ladislav Kopecký, specialista na PR a komunikaci, představuje konkrétní marketingový nástroj, do něhož se promítlo úsilí Českého umění skla.  „Concerto Glassico vzniklo jako projekt na podporu českého sklářského a bižuterního průmyslu a prezentaci České republiky v zahraničí. ... Jelikož jádrem prezentace projektu je sklo a bižuterie jako tradiční součásti image Česka, je Concerto Glassico ideálním nástrojem podporujícím také státní propagaci a turizmus České republiky."

Základní podloží projektu tvoří putovní výstava, jež představí historii i současnost české sklářské kultury, návštěvníky nechá nahlédnout do dění kolem sklářských pecí a pozorovat detailní práce, které dávají sklářským výrobkům punc dokonalosti.  Projekt je otevřen i rozmanitým doprovodným akcím, jako jsou přednášky, prezentace, přehlídky apod. Jeho snahou je přenést kus sklářského umění, tvořivosti, zručnosti a schopnosti českých rukou do světa. Concerto Glassico by v přímé návaznosti na sdružení České umění skla mělo docílit rozšíření povědomí i znalosti o českém sklářství s příznivým dopaden na značku Česká republika, ale současně i vytvářet platformu, která bude fungovat jako sdružující element.

O sdružení a projektu se vyjadřuje i Mgr. Jiří Říha, ředitel vnějších vztahů společnosti Moser a spoluzakladatel sdružení České umění skla: „Moser považuje za nezbytné sjednotit dosud heterogenní sklářskou základnu na bázi vzájemného respektu a spolupráce, což je jediná cesta jak posílit sklářskou základnu ručního skla jak v tuzemsku, tak zejména v zahraničí. Jedině jednotná platforma skláren je schopná prosazovat zájmy českého ručního sklářství v řadě oblastí..."

Nejde všechno najednou a hned

To jsou cíle, to jsou návrhy, to jsou současné ambice sdružení České umění skla, které začalo slovy, ale přechází v činy. Jak se vše bude vyvíjet, do jaké míry se cíle a vize naplní, to vše uvidí čas. Podstatné je, že se jedná o reálný krok kupředu, který opět posouvá myšlenku o lepším vnímání naší země a její úspěšnosti o stupeň, možná dva výše.

Jak citovat tento článek:

HRABÁNKOVÁ, Markéta. České umění skla – malý ale významný krok pro značku ČR. Markething.cz [online]. 25. září 2013 [cit. 2013-09-25]. ISSN 1805-4991. Dostupné z: http://www.markething.cz/ceske-umeni—maly-ale-vyznamny-krok-pro-znacku-cr.

]]>
v.pecenova@veciverejne.cz (Veronika Pečenová) Mon, 30 Sep 2013 20:57:17 GMT http://www.lenkaandrysova.cz/v-mediich/ceske-umeni-skla-maly-ale-vyznamny-krok-pro-znacku-cr.html
Čestné prohlášení za rok 2013 http://www.lenkaandrysova.cz/novinky/cestne-prohlaseni-za-rok-2013.html

Moje čestné prohlášení za rok 2013 si můžete stáhnout ZDE.

 

]]>
v.pecenova@veciverejne.cz (Veronika Pečenová) Wed, 11 Sep 2013 14:57:09 GMT http://www.lenkaandrysova.cz/novinky/cestne-prohlaseni-za-rok-2013.html
Jak bude sněmovna fungovat lépe a levněji http://www.lenkaandrysova.cz/novinky/jak-bude-snemovna-fungovat-lepe-a-levneji.html … aneb které mé nápady pan kancléř posvětil

A můžeme zase slavit. Po změně webu sněmovny, zpřístupnění sněmovních dat ve strojově čitelné podobě a zrušení rozesílání DVD se zápisy ze schůzí, které jsou k dohledání na webu, se mně a mému týmu zase pár věcí podařilo. Děkujeme, pane kancléři, že jste věnoval pozornost našim podnětům. Především si ceníme změn, které zmiňujete ve Vaší odpovědi viz ZDE.

Celý článek...

]]>
v.pecenova@veciverejne.cz (Veronika Pečenová) Mon, 19 Aug 2013 15:34:54 GMT http://www.lenkaandrysova.cz/novinky/jak-bude-snemovna-fungovat-lepe-a-levneji.html